Moravský kras jeskyně a člověk – témata, která mapuje nová kniha Ivana Baláka
Moravský kras
Aktuality
Jaký byl v dlouhém toku dějin život v oblasti Moravského krasu po 130 tisíc let? To objasňuje nová publikace Správy jeskyní České republiky s názvem Moravský kras – jeskyně a člověk, jejímž autorem je Ivan Balák. Spolu se spolupracovníky ji autor v úterý 22. října 2019 slavnostně pokřtil v jeskyni Kůlna, symbolicky likérem Macocha. Knihu lze zakoupit v pokladnách všech 14 zpřístupněných jeskyní, v informačním centru na Skalním Mlýně a na ředitelství v Průhonicích.
Speleolog a přírodovědec z Blanenska nabízí pohled do různých oblastí působení lidí v cenné vápencové oblasti na sever od Brna a na východ od Blanska na 224 stranách, s řadou historických maleb, kreseb i fotografií, ilustrací a map. „Soustředím se na to, co vlastně lidé v jeskyních a v nejbližším okolí Moravského krasu dělali. Jak lokalitu i její nynější podobu ovlivnili. Člověk využívá kras a jeho jeskyně od pravěku po dnešek. V příběhu soužití krajiny Moravského krasu, jeskyní a lidí se prolíná několik rovin – od poklidné symbiózy a přirozeného využívání až po parazitování na podzemních dutinách a jejich bohatství,“ říká ke knize Balák.
Ve čtrnácti kapitolách autor přibližuje bohatou škálu témat o Moravském krasu, jako jsou poznatky z oblasti geologie, archeologie, těžby nerostů, využití vod i krajiny. Čtenář se tak seznámí s pravěkým osídlením dutin, podzemní svatyní v Býčí skále, bronzovými pohřby v údolí Říčky, středověkými hrady jako například Holštejn, Nový Hrad a Blansek, s hornictvím, těžbou vápence jako stavebního kamene, cementárnami, využitím železných rud či mlynářstvím. Naopak ale také s drancováním jeskyní v pro získání fosfátových hlín, seškrabování tzv. nickamínku na „léčebné“ substance či ulamování bohaté krápníkové výzdoby jeskyní, která se utvářela desetitisíce let, pro výzdobu šlechtických sídel.
Balák zmiňuje i válečné události, kde se do přírodního podzemí Blanenska přesunula výroba válečných zařízení, aby se ukryla před nálety spojenců. Ukazuje také, jak se členitou krajinu pokusili zachytit malíři a další umělci.
Během posledních čtyř set let se jeskyně staly také objektem zájmu badatelů nejrůznějších oborů, především rozvíjející se speleologie, karsologie i kartografie. Podrobně je zmapována historie průzkumu jeskyní s přiblížením osobností, které se o to zasloužily – od například Josepha Antona Nagela a Huga Františka Salma-Reifferschidta, přes Jindřicha Wankela, Martina Kříže či Floriana Koudelku, až po světově proslulého badatele Karla Absolona.
Kniha dokresluje i historii zpřístupnění jeskyní veřejnosti pro turistické prohlídky – od amatérských nadšeneckých aktivit, které jeskyním spíše ublížily, až po současný moderní turistický provoz s vědeckým výzkumem. Nepomíjí ani speleoterapii – podzemní léčbu dýchacích problémů.
Kapitoly mapující činnost lidí v Moravském krasu uvádějí celou řadu málo známých nebo zcela neznámých informací. Některé poznatky v těchto kapitolách, především nejnovější historie, nebyly dokonce dodnes souhrnně publikovány. „Ivan Balák je jedním z těch, kteří poznání Moravského krasu věnovali celý svůj život, strávil tam tisíce hodin,“ dodává recenzent publikace, prof. Rudolf Musil (kmotr publikace na snímku J. Gabriše).