propast Macocha
Propast Macocha je největší propastí tohoto typu ve střední Evropě. Její hloubka je 138,4 metrů, půdorysné rozměry jsou 174 × 76 metrů.
Vlastní propast si mohou návštěvníci prohlédnout celoročně volně a zdarma ze dvou vyhlídkových můstků. Horního ve výšce 138 metrů nade dnem a Dolního ve výšce cca 90 metrů nade dnem propasti.
Návštěva dna propasti je od roku 1914 nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní.
Výchozím bodem k návštěvě obou vyhlídkových můstků u propasti je placené parkoviště asi 200 metrů od propasti. Nedaleko od Horního můstku je stanice kabinové lanové dráhy klesající od Horního můstku propasti Macochy k Punkevním jeskyním v Pustém žlebu. Lanová dráha je v měsících leden - březen v provozu pouze o víkendech, od dubna do září denně, od října kromě pondělí.
U propasti se nachází informační středisko, kde si můžete zakoupit vstupenky do Punkevních jeskyní a veřejné toalety. Informační středisko a veřejné toalety jsou otevřeny v letní turistické sezóně (květen - září). Občerstvení najdete v turistické chatě Macocha nebo ve stáncích u propasti.
Od Dolního můstku vede k Punkevním jeskyním malebná turistická stezka.
Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Splynutím krasové sníženiny na povrchu s jeskyní se otevřela vertikální dutina o dnešní hloubce 138,5 metrů. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celé prostory a proto ji v krasové klasifikaci řadíme k propastem typu "light hole". Toto se odráží i v podmínkách klimatických a vegetačních. Ponorná říčka Punkva, která protéká dnem propasti, vzniká soutokem celé řady ponorných vodotečí, které protékají na území vápenců od severu a východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské (délka jejích dosud známých chodeb je přes 30 km). Nejvýznamnější jsou Sloupský potok a Bílá voda. Propast Macochu od jeskyně Amatérské odděluje soustava komplikovaných sifonů. Do propasti vtékají vody Punkvy tzv. Jalovým korytem, zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 metrů) a přetékají do Dolního jezírka (hloubka okolo 40 m). Odtud pak voda odtéká přes sifony na tzv. Čtyřicítku (nazváno dle původní hloubky) na vodní plavbu a dále k vývěru v Pustém žlebu.
Zajímavá je historie výzkumů propasti, o jejíž existenci věděli už praobyvatelé tohoto území. První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Po něm, až do roku 1900, se uskutečnilo celkem asi 12 písemně zaznamenaných sestupů, jejichž charakter postupem doby nabýval podobu odborných expedic. Jejich vyvrcholením byl objev a zpřístupnění suché části Punkevních jeskyň (1909-1914) a následně Macošských vodních dómů (1920-1933).
V roce 1882 byl brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů vybudován horní můstek. Jeho generální opravu provedla SJ ČR - Správa jeskyní Moravského krasu v červnu roku 2007. Spodní můstek byl zbudován v roce 1899. V roce 1895 byla Klubem českých turistů postavena Útulna poblíž Horního můstku. Tato však později vyhořela a byla obnovena jako Chata na Macoše.
GPS souřadnice: N 49°22.38765', E 16°43.75887'